Někteří řikají, že jejich život je skvělý a jiní naopak bědují nad tím, jaké věci v jejich životě jsou. Někteří z nás myslí na úžasné věci, dělají úžasné věci a jiné honí jejich vlastní démoni minulosti. Jak můžete vyskočit z momentální depky a přestat se trápit něčím špatným, co se vám stalo?
Pro mnoho z nás je naprosto jednoduché, zbavit se právě přicházejících problémů, zdravotních i nějakých menších strachů a emocí. Pokud se ale zaměříme na to, co nás trápí dlouhodobě, mnozí nevědí jak na to, protože je možné, že věci nejdou až tak snadno, jak bysme čekali. Co dělat v takových chvílích a jak postupovat? Budiž vám můj nový článek dobrou inspirací a nápovědou, jak řešit dlouhodobější obtíže.
Pro mě osobně je téma lenost dost osobní.
Když jsem byla malá, slýchala jsem výtku, že jsem líná, dost často. Doma od rodičů, ve škole…nejvíc mi utkvěla věta, která se opakovala od mnoha učitelů a učitelek ve škole na rodičovských schůzkách: „Ona není blbá, jen je líná se učit“.
Aneb: Odpusťte, prosím...
Jelikož nám právě začal úplně nový rok, bylo by dobré zahodit to staré a možná právě toto by mohl být výborný námět na první novoroční článek. Popovídejme si spolu o odpuštění. Co opravdu znamená odpouštět a jak to zařídit, aby slova: "Odpouštím Ti." nebyla jen tlacháním do větru.
Ve třídě nejstarších dětí se rozvíjely první lásky a taky se stalo, že o jednu holčičku měli zájem dva chlapci. Holčička byla suverénní,vtipná,přátelská ale taky trochu víc sebevědomá, kluky řídila jak auta. Dost často byli vidět Honzíka i Lukyna , jak sedí každý po jedné straně a Máju měli mezi sebou a každý se předháněl, aby splnil líp jak konkurent různá přání malé slečny.
Po dopsání mé první oficiální knihy o FasterEFT, jsem si řekl, že již nic nenapíšu… už ani jeden článeček. Tedy alespoň do konce tohoto roku. Jenže, víte, jak to někdy bývá s našimi předsevzetími. Prostě se někde vytratí. Nyní to u mě tedy netrvalo opravdu dlouho a jsem tu zpět s novým článkem a světe div se, opět o FasterEFT.
Ve svých článcích se většinou věnuji tomu, jak naši paměť zbavit nepříjemných věcí a událostí, které ovlivňují náš život. Jak “zapomínat” to špatné a zbavovat se dopadu našich špatných životních zážitků na náš život. Tento článek však bude o něčem trochu jiném. Představme si, že jsou v životě věci, které si naopak zapamatovat potřebujeme. Tento jednoduchý trik z vás udělá super hrdinu s pamětí, kterou vám bude každý závidět.
Uvědomili jste si někdy, o čem nejčastěji přemýšlíte? Během dne se nám objevují spousty myšlenek, ale stejně je jich jen pár, které se nám objevují nejčastěji a znamenají podobné věci. Většinou je to náš strach, který rozvíjíme do všech možných i nemožných detailů. Napadne nás jen jedna myšlenka a my jí tak dokonale věnujeme pozornost a vymýšlíme další podrobnosti a katastrofické scénáře, že se cítíme dokonale špatně, pokud lze toto spojení použít.
V první řadě musím podotknout jednu věc. Žáby jsem nikdy nejedl. Je mi jedno, jak velká pochoutka to může být. Není to můj šálek kávy.
Záměrně však používám toto přirovnání, abych ukázal, co běžně děláme a proč se jednoho dne prostě uvaříme.
Rádi byste znali, jeden z nejlepších způsobů, jakým můžete uzdravit svůj život a všechno, co v něm není v pořádku? Jak použít jednu nejzákladnější věc k tomu, aby se zlepšilo vaše zdraví (psychické i fyzické), finance a vše ostatní, co není v pořádku? Tento článek vám může pomoci změnit opravdu mnohé.
Slova dokážou léčit i ubližovat. Často si ani neuvědomujeme, jak věty, které jsme slyšeli v dětství, utvářejí naše přesvědčení a celý náš život. Naučte se rozpoznat jejich vliv a objevte, jak je možné je přepsat – a vytvořit si život, který bude jednoduchý a radostný.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co je opravdová spiritualita? Co znamená, žít v souladu se sebou a vším ostatním? Pojďme se spolu podívat, jak na spiritualitu nahlížíme ve FasterEFT a jak posunout naše běžné smýšlení trochu výš. Nejen však to. Tento článek by měl být také návodem na lepší život i pro ty, kterým slovo spiritualita vůbec nic neříká.
Připravila jsem pro Vás nový článek s názvem Můj krásný příběh, kde kromě rad najdete i mé zkušenosti.
Vše, co ve svém životě zažíváme, jsou jen důsledky našich programů, které máme uvnitř sebe, většinou na podvědomé úrovni. Tyto programy vznikly už v dětství.
Zdravím Vás, jak asi již víte, nedávno jsem se stala maminkou a tak mám tu čest zkoumat a objevovat vše, co s sebou mateřství přináší. Ráda bych se zmínila o kojení, protože s tím má většina maminek problém. Štastnější ho řeší na začátku, než se pořádně rozkojí, nejšťastnější ho nemusí řešit vůbec. A některé maminky můžou řešit kojení, i když už vše vypadalo, že je zaběhnuté a v pořádku. Byl to i můj případ, a právě proto jsem pro Vás napsala článek o mém boji s kojením, který by Vám mohl pomoci uvědomit si, že nic není ztraceného. Další články najdete na www.eft-reiki.cz.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč někteří z nás nosí na tvářích úsměvy po celý rok a někteří naopak koukají jak sůvy z nudlí, smutní a trápí se a někdy ani nevědí proč? Protože je právě teď horké léto a léto bývá plné zážitků, možná by bylo dobré, popovídat si o tom, jak naše zážitky formují to, jací doopravdy jsme a proč to tak je.
Poslední dobou jsem měl mnoho příležitostí k zamyšlení. Ne zase až tak mnoho, abych něco chytrého vymyslel, ale přesto…
Chtěl bych teď tak nějak trochu opustit sérii negativních článků o tom, jak si vytváříme problémy a zaměřit se trochu do pozitivna. Nebo ne…?
Strach, který je nepřiměřený, nebo zbytečný, případně přerostl ve fobii.
Z veřejného projevu, ze zvířat, z pavouků, hadů, ze tmy, z uzavřených prostor, z velký prostor, z mnoha lidí, z vody, ze zubního lékaře, ze samoty, o někoho, řídit automobil, cestovat letadlem, ze selhání, ze smrti…a mnoho dalších.
Za jakýmkoli problémem stojí naše minulost-naše předchozí zkušenost se světem.
Všichni jsme se narodili šťastní - bez názoru, s nulovou zkušeností, bez vlastního sebehodnocení. Přišli jsme na svět, kde ostatní již mají své zkušenosti, své názory (vlastní subjektivní pohled na svět) a oni jsou tady aby nás učili a chránili. Od prvního okamžiku jsme pod vlivem svého okolí – rodina, přátele, kultura, víra… to všechno je dané. Vnější svět nás učí jak vnímáme realitu.
Na tom, jací se vnímáte nyní se podepsali ostatní v minulosti
Vlastní sebehodnocení každého člověka se utváří na základě reakcí okolí na jeho chování a výsledky. Ty jsou zase ovlivněné jejich subjektivním názorem na to, co je správné a co je špatné. Od narození se člověk učí jak příkladem druhých, tak vlastním zkoumáním možností pokus/omyl. Nikdo se nevyvaruje nějaké té chybičky, nebo přešlapu.
V minulých dnech jsem měl příležitost komunikovat o jejich problémech s mnoha lidmi. To u mě není nic neobvyklého, co se ale na tom zdá neobvyklé je, že téma většiny hovorů bylo: ONI. Co znamená oni? Znamená to, že mnozí z nás mají tendenci uvádět na pravou míru, kdo může za to, že jejich život a nebo alespoň to jak se cítí, nestojí za moc. Já bych nyní velmi rád vysvětlil a nabídl, pro někoho možná nový pohled na to, jak by to také ve skutečnosti mohlo být.
Protože jsem od uvedení minulého článku dostal mnoho pozitivních ohlasů od spousty z vás, kteří si zažili jaké to je, mít zlomené srdce a rádi by opět žili opět normálním životem bez bolesti a trápení, rozhodl jsem se, že v tomto díle dám nejen konkrétní návod, jak to provést, ale dokonce vytvořím i krátký zvukový záznam, který vás celým procesem provede, tak abyste dosáhli okamžitě lepších výsledků bez zbytečné dřiny.
Myslím si, že je to dost smutné, že je většina z nás odkázána na milost a nemilost byznysu se zdravím. Lidé, kteří to nemohli dále snášet a vystoupili z farmaceutického průmyslu tvrdí, jak zájmem farmaceutických firem není ani tak zdraví jako platící dojné krávy, které je budou dotovat celý život.
Je tak krásné, být zamilovaný. Život nádherně plyne. Naše dny jsou naplněny štěstím a radostí. Nemůžeme se dočkat, až se znovu setkáme s tím, koho milujeme. Nemůžeme se dočkat, až otevřeme ráno oči a uvidíme vedle sebe tu krásnou osobu, se kterou jsme se rozhodli, strávit svůj život.
Stres je důležitý! Je tak důležitý jakožto jednička mezi příčinami úmrtí. Americká lékařská asociace zjistila, že stres je příčinou více než 60% všech druhů lidských onemocnění a nemocí. Stres má enormní negativní, mentální a fyzické důsledky a i přes tento fakt mnohdy zapomínáme, jak moc plné stresu naše životy jsou.
S ohledem na neustále se množící dotazy k tomuto tématu jsem se rozhodl, že dnešní článek budu tedy věnovat úzkosti, panické atace a panické poruše. Pokud jste něco takového někdy zažili, určitě víte, že toto není nic příjemného.
Když narazíme na téma deprese, potkáváme se s mnohými protichůdnými názory a přesvědčeními. V první řadě se naskytne otázka: "Je deprese nemoc?"
Jedná se o nějakou chemickou nerovnováhu v mozku, která nám způsobuje, že se nedokážeme radovat ze života? Něco, co nás nutí vidět barvy okolního světa jako nezajímavé a bledé, žádná pozitivní událost není dostatečně pozitivní? Že se cítíme unaveni a nejradši bychom nevylezli z postele, že náš život prostě nemá žádný smysl?
Přiznejte se, vlastníte nějaký snář? Bádáte po významu svých snů? Čekáte od svých snů, že vám pomohou vyřešit nezjapeklitější otázky lidstva a nebo vašeho života? … mohly by… tedy alespoň v tom druhém případě.
Chtěl bych vám povědět o tom, jak se na sny koukám já a co za kouzla se s nimi může provádět.
Přemýšleli jste někdy o tom, že byste se stali vrcholovým manažerem (nebo manažerkou)? Mohli byste mít spousty peněz, velké příjmy a téměř vše, co byste chtěli. Stálo by to ale za to? Má to vůbec smysl?
Pro některé možná ano a pro některé možná ne. Podívejme se na to ale z pozice toho, co můžeme udělat pro to, abychom se nezničili dřív, než si všechny vydělané pěníze stačíme užít.
Tento článek bych velmi rád věnoval opět strachu. Tomu běžnému i tomu trochu méně obvyklému strachu, který zažívá spousta z nás při vykonávání každodenních běžných činností a dokonce i těch méně obvyklých.
Když je někdo milovníkem filmů, možná ztrácí čas. Možná ztrácí svůj život tím, že žije život někoho jiného ve snech a představách. Upřímně. Kdo z chlapů si někdy nepředstavoval sám sebe jako akčního hrdinu, či dámy samy sebe jako andělsky krásnou princeznu z pohádek. Ztrácíme sami sebe, necháme se inspirovat svými hrdiny a žijeme úžasný život.