Články o emoční svobodě a osobním růstu

Co znamená, když chceme, aby nám druzí dávali pozornost? Nemusíme mít problémy, abychom získali pozornost. Většinou ji nejvíce požadujeme od našeho partnera. Ten někdy neví, co už dalšího má udělat. Přijde unavený z práce a pomáhá nám doma s dětmi - hraním, koupáním a uspáváním, i když by si nejraději sedl k televizi a měl po dlouhém dni chvíli klidu.

Rezistence je způsob, jakým se naše podvědomá mysl snaží zabránit hlubokým změnám.

To znamená, že naše podvědomá mysl se snáží sama sebe chránit tím, že se vám a vaší vědomé mysli snaží zamezit v dělání jakýchkoli změn, které by znamenaly, že ztratí něco z toho, co zná.

Naše tělo je jako počítač, ve kterém máme uložené všechny naše zážitky. Pokud jsou s nimi spjaté pozitivní nebo negativní emoce, tím silněji jsou v nás zapsány. Všichni jsme stejní, narodili jsme se čistí, krásní, dokonalí a takoví jsme i právě teď.

Mnozí z nás se potkávají s touhle zajímavou otázkou. Pokud je to v případě práce s lidmi, nebo dokonce i práce se sebou samotným. Někdy dojdeme k místu, že si položíme takovou otázku. Snažíme se vyřešit nějaký problém a ono se daří. Máme z toho lepší a lepší pocity, ale někde v polovině práce se zasekneme a dostaneme strach.

Zajímá vás, způsob, jakým vzpomínky tvoří naše problémy a řídí náš život? Potřebujete něco ze svého života odstranit, změnit, napravit? Přečtěte si v následujícím článku, proč není vždy jednoduché, logicky odvodit příčinu našich problémů a že to vlastně ani není třeba. V tomto článku můžete opět pochopit, jak funguje naše vlastní mysl a jak si můžeme pomoci, vydat se tím správným směrem.

Mnoho lidí si jen velmi těžko dokáže vybavovat minulé vzpomínky. Jediný způsob, jak vědí, že mají problém, jsou současné okolnosti. Další lidé potom naopak mají velmi mnoho vzpomínek, které se zdají, být propojeny, že může být velmi těžké, vědět, kde začít.

Zajímalo by vás, proč děláme to, co děláme a co vlastně řídí naše chování? Mnohdy se nám stává, že víme, že něco neděláme dobře, že bychom něco dělat neměli, nebo bychom to měli dělat jinak. Když jsme dost stateční, rozhodneme se pro změnu silou vůle a mnohdy skončíme s tlakem tam někde vzadu a spotřebujeme všechnu naši sílu na to, abychom tomu tlaku vzdorovali a nakonec to stejně nedopadne.

Co s tím? Existuje nějaké zázračné řešení, jak se změnit?

Obrátily se na mě dvě kamarádky, které byly zoufalé. Každá z nich měla v nemocnici jednoho prarodiče. S oběma to nevypadalo dobře a při životě je udržovala hlavně energie milujících blízkých, která je ale už neměla sílu uzdravit. Děti své rodiče nechtěly nechat odejít, protože jsou to pro ně jediná maminka nebo jediný tatínek.

Jak jim můžeme pomoci?

Nejčastější příčinou je také jako u spoustu dalších věcí naše mysl. Stres, který na sebe vyvíjíme, pocit, že nám tikají biologické hodiny, strach, že nám ujede vlak, že pak už to nepůjde

Nezáleží na tom, jaký problém s pěnězi máte. Ať už je to nedostatek pro zaplacení účtů, neschpnost zvýšit svůj příjem, abyste byli finančně svobodní, neschopnost něco našetřit a nebo že ztrácíte peníze kvůli věcem, které nedokážete ovlivnit... Zdroj vašich finančních problémů je vždy ve vašem podvědomí.

Ač se metoda FasterEFT může jevit jako všemocná metoda osobního rozvoje, která dokáže úplně všechno, bylo by dobré, rozptýlit mýty, které z nepochopení tohoto nástroje vznikají. Popovídejme si tedy o věcech, které je možné změnit přímo a těch, které vyžadují něco úplně jiného...

Nedávno jsem si říkala, že bych zase ráda napsala nějaký článek. Když teď sedím a přemýšlím, o čem psát, rozhodla jsem se napsat článek, který bude na smutné téma a to o smrti. Jelikož se mě toto téma teď znovu po deseti letech bohužel dotýká, ráda bych Vám i sobě pomohla ujasnit několik věcí..

V minulém článku jsem slíbil, že se ještě jednou vrátím k tomu, zda-li je vlastně dobré, babrat se v minulosti. Vysvětlím vám, co je to mírový program a proč a jak jej děláme a jaký přínos pro nás může mít do současnosti i budoucnosti.

Co je mentální ťukání a jak jej používat?

Je to nejlepší způsob, jak používat FasterEFT v tu pravou chvíli. Jak ale funguje a jak ho správně dělat?

Ještě před Vánoci jsem slíbil, že napíšu nový článek, který pomůže těm, co ztratili někoho blízkého a nemohou se s tím nějak vyrovnat.

Prožívat období zármutku ze ztráty je naprosto běžná lidská věc, ale jak dlouho bychom se měli vlastně trápit?

Hodně lidí se mě ptá, jak jsem to dokázala, že jsem tak hodně zhubla? Bez diet a bez cvičení, je to vůbec možné? Ano je, i když tomu nevěříte. Odblokovala jsem si pocit samoty, kdy jsem se tak cítila v dětství a kvůli tomuto pocitu jsem měla v současnosti tendence tento pocit zajídat, aniž bych si to na vědomé úrovni uvědomovala.

Budeme-li se bavit o nízkém sebevědomí, či nízké sebehodnotě zabředneme do jednoho z nejpopulárnějších témat dnešní doby. Každý den na ulici, v práci, ve škole a všude jinde potkáváme spoustu lidí, jejichž vlastní sebehodnocení je hluboko pod bodem mrazu.

Je to i váš případ? Také si o sobě myslíte tak málo? Máte pocit, že nejste dobří a nic nikdy nemůžete dokázat?

Ne-moc znamená nemít moc, ztratit moc nad svým jednáním, nad svým životem. Nejlepší vysvětlení nemocí najdete v knize od Luise L. Hay Miluj svůj život nebo Uzdrav své tělo. Vysvětlení v ní vždy sedělo.

V tomto článku bych velmi rád navázal na předchozí, který byl věnován uzdravení zraku. Chtěl bych zde uvést zajímavý případ, který jasně demonstruje, jakou moc má naše podvědomá mysl a sugesce a jak prospěšné nám mohou být při řešení zdravotních problémů.

Nyní se nebudeme bavit o běžném placebu, ikdyž to tímto malinko zavání. Spíš bych chtěl uveřejnit příběh, který vypráví Dr. Richard Bandler (spoluautor Neuro-Lingvistického programování).

Tento článek je reakcí na dotaz, který mi přišel před dvěma dny. Otázka zní, jak na problémy se zrakem, očima a zhoršování zdraku.

Ačkoli nejsem expert v tomto oboru a přiznám se, že přímo s tímto konkrétním problémem nemám zkušenosti (jako asi s milionem dalších nemocí), možná by pro vás přece jen tento článek mohl být nějak inspirující.

Napsala jsem další článek, tentokrát o tématu, který řeší většinou ženy a donedávna jsem téma hubnutí řešila i já. Článek jsem nazvala Naše kila navíc aneb i hubnutí začíná v naší mysli.

Naše mysl a zážitky, které jsou uchovány hluboko v ní, mě asi nepřestanou nikdy fascinovat. Ráda bych se s Vámi podělila o mé další pro mě zajímavé poznatky, jak velmi dávná vzpomínka z dětství na nás má obrovský vliv, aniž bychom si to uvědomovali. Dozvíte se, proč vzpomínka mnohokrát vyřčená s úsměvem může pořád hodně bolet.

Zamysleli jste se někdy nad tím, čemu věříte? Pak jste určitě přišli na to, že se nám stávají situace, v kterých se ještě více utvrdíme, že to, čemu věříme, je pro Vás pravdou. Ale pro každého stejná situace může být úplně jiná, záleží na úhlu pohledu a jak se na celou věc díváme.

Ve většině článků, které si můžete přečist na těchto stránkách, se všechno motá kolem jedné základní věci. Je to termín, který zmiňuji nejčastěji, ale přesto je spousta lidí, kteří ve skutečnosti netuší, o co jde a co pro ně to ťukání vlastně může udělat. Možná je tedy čas, věnovat se znovu tomuto tématu a věnovat mu celý článek. Dozvíte se v něm, co se s ťukáním dá udělat, jak ho využít pro svůj prospěch a také jak se pomocí něj zbavit svých problémů.

Někteří řikají, že jejich život je skvělý a jiní naopak bědují nad tím, jaké věci v jejich životě jsou. Někteří z nás myslí na úžasné věci, dělají úžasné věci a jiné honí jejich vlastní démoni minulosti. Jak můžete vyskočit z momentální depky a přestat se trápit něčím špatným, co se vám stalo?

Pro mnoho z nás je naprosto jednoduché, zbavit se právě přicházejících problémů, zdravotních i nějakých menších strachů a emocí. Pokud se ale zaměříme na to, co nás trápí dlouhodobě, mnozí nevědí jak na to, protože je možné, že věci nejdou až tak snadno, jak bysme čekali. Co dělat v takových chvílích a jak postupovat? Budiž vám můj nový článek dobrou inspirací a nápovědou, jak řešit dlouhodobější obtíže.

Pro mě osobně je téma lenost dost osobní.
Když jsem byla malá, slýchala jsem výtku, že jsem líná, dost často. Doma od rodičů, ve škole…nejvíc mi utkvěla věta, která se opakovala od mnoha učitelů a učitelek ve škole na rodičovských schůzkách: „Ona není blbá, jen je líná se učit“.

Aneb: Odpusťte, prosím...

Jelikož nám právě začal úplně nový rok, bylo by dobré zahodit to staré a možná právě toto by mohl být výborný námět na první novoroční článek. Popovídejme si spolu o odpuštění. Co opravdu znamená odpouštět a jak to zařídit, aby slova: "Odpouštím Ti." nebyla jen tlacháním do větru.

Ve třídě nejstarších dětí se rozvíjely první lásky a taky se stalo, že o jednu holčičku měli zájem dva chlapci. Holčička byla suverénní,vtipná,přátelská ale taky trochu víc sebevědomá, kluky řídila jak auta. Dost často byli vidět Honzíka i Lukyna , jak sedí každý po jedné straně a Máju měli mezi sebou a každý se předháněl, aby splnil líp jak konkurent různá přání malé slečny.