FasterEFT Česko

Musíte při FasterEFT vždy fyzicky poklepávat na jednotlivé body? Robert Gene Smith zdůrazňuje, že ještě důležitější než samotné poklepávání je pochopit, na co naše mysl právě reaguje.

Na příkladu stresu a nevolnosti při návštěvě zubaře se podíváme na to, jak mohou vzpomínky, očekávání a vnitřní obrazy vyvolávat skutečné emocionální i tělesné reakce. Dozvíte se také, co znamená „aiming“, jak lze využít mentální poklepávání a proč se FasterEFT může postupně stát praktickou dovedností použitelnou v běžném životě.

Mohou naše minulé zkušenosti ovlivňovat nejen emoce, ale také způsob, jakým vnímáme své tělo? Robert Smith v rámci FasterEFT pracuje s myšlenkou, že vzpomínky a naučené emocionální reakce mohou aktivovat nervový systém ještě dlouho poté, co původní událost skončila.

Článek se věnuje riziku emočního zahlcení a abreaction, rozdílu mezi aktivováním problému a jeho zbytečným zesilováním i přístupu Roberta Smitha k rychlému poklepávání. Dozvíte se, proč je důležité přizpůsobit práci konkrétnímu člověku a proč skutečným cílem FasterEFT není znovu prožívat bolest, ale změnit naši reakci na ni.

Jakmile zažijeme několik neúspěchů za sebou, často přestaneme bojovat se situací a začneme bojovat sami se sebou. Strach z další chyby pak ovlivňuje naše rozhodování mnohem více než samotná ztráta.

V tomto článku se dozvíte, jak technika funguje, proč je důležité nejprve si uvědomit vlastní emoce a jak lze metodu používat i nenápadně během běžného dne. Objevte praktický nástroj, který může pomoci vytvořit více klidu, rovnováhy a emoční odolnosti.

Kolikrát jste udělali rozhodnutí jen proto, že to očekávalo vaše okolí? Touha zapadnout je přirozená, ale pokud se celý život řídíme pouze názory druhých, můžeme snadno ztratit sami sebe.

Jak velký vliv mají naše přesvědčení na to, jak prožíváme život? Podle Roberta Smitha mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje. PBO efekt (Power of Belief and Observation) popisuje, jak naše myšlenky, emoce a významy, které přisuzujeme minulým zkušenostem, ovlivňují nejen naši psychiku, ale i reakce našeho těla.

Pocity viny a studu mohou člověka provázet celé roky a bránit mu naplno prožívat přítomnost. Často se trestáme za rozhodnutí, která jsme udělali s tehdejšími znalostmi a možnostmi, přestože bychom dnes jednali úplně jinak.

Přemýšlíte o změně práce, ale brzdí vás strach z nejistoty nebo obava, že uděláte chybu? Nejste sami. Mnoho lidí zůstává roky v zaměstnání, které je nenaplňuje, jen proto, že se bojí udělat první krok.

V tomto článku se seznámíte s příběhem Margaret Bonnet, která popisuje svou cestu od traumatických zážitků z dětství k většímu vnitřnímu klidu. Dozvíte se, proč není rozhodující samotná vzpomínka, ale význam, který jí naše mysl přisoudila, a jak může práce s emocemi otevřít prostor pro skutečnou proměnu.

Kolik vašich každodenních rozhodnutí skutečně vychází z vás a kolik z naučených vzorců z dětství? Bruce Lipton vysvětluje, že velkou část života můžeme fungovat na jakémsi mentálním autopilotu, aniž bychom si to uvědomovali.

Každý z nás vyrůstal v jiném prostředí. Právě první zkušenosti často ovlivňují naše přesvědčení o sobě, penězích, vztazích i o tom, co je v životě možné. Dobrou zprávou ale je, že tyto naučené vzorce nemusí určovat naši budoucnost.