Na úvodním setkání víme, o čem chceme mluvit, ale nechceme zatím vyslovit jména ani popsat celou událost. Možná se téma týká vztahu nebo pracovního prostředí. Máme zájem o podporu, jen potřebujeme začít menším kusem příběhu. Takové přání lze říct nahlas dřív, než se rozhovor rozběhne.
U FasterEFT i jiných forem práce s emocemi může být užitečné předem probrat, jaké informace jsou pro navržený postup potřeba. Samotný název metody neříká, jak bude konkrétní člověk zacházet s naším soukromím. Srozumitelná domluva je důležitější než obecné ujištění, že se nemusíme ničeho bát.
Popsat potíž bez všech okolností
Pro začátek můžeme říct: „Při určitém telefonátu se bojím ozvat a chtěl bych tomu lépe rozumět.“ Je to konkrétní téma, i když zatím neuvádíme, s kým mluvíme. Můžeme popsat, co se děje dnes, co nám vadí a s čím bychom chtěli pomoc. Není nutné si vybírat jen mezi úplným mlčením a podrobným vyprávěním.
Průvodce ale může potřebovat další souvislosti, aby poznal, zda nám umí nabídnout vhodnou pomoc. Má smysl zeptat se, k čemu daný detail potřebuje a zda lze začít obecněji. Stejně tak je v pořádku, pokud vysvětlí, že bez určité informace nemůže odpovědně pokračovat. Potom se můžeme rozhodnout, zda ji chceme sdělit, nebo zvolíme jiný postup.
Tato domluva není hra na zatajení něčeho podstatného. Jde o možnost porozumět požadavku a dát informovaný souhlas s dalším rozhovorem. Citlivý detail nemusí být cenou za to, abychom byli považováni za spolupracujícího člověka. Otázka ani váhání samy o sobě neznamenají nedostatek zájmu o změnu.
Soukromí má také praktickou podobu
Před setkáním se můžeme zeptat, zda vznikají poznámky, kdo k nim má přístup a zda se pořizuje záznam. U online setkání je dobré vědět, kdo může být přítomen na obou stranách hovoru. Ve skupině potřebujeme rozumět tomu, zda se očekává sdílení před ostatními a jak se lze účastnit jiným způsobem.
Nemusíme přijmout nahrávání jen proto, že souhlasíme se samotným setkáním. Pokud má být náš příběh později použit jako reference nebo ukázka, je to další samostatná otázka. Příjemný průběh rozhovoru neznamená automatický souhlas s jeho zveřejněním.
Na otázku důvěrnosti si zasloužíme konkrétní odpověď včetně jejích případných hranic. Není třeba spokojit se s větou, že určitá technika je sama o sobě diskrétní. Ochranu osobních informací tvoří skutečný způsob práce, dohody a podmínky, kterým máme možnost porozumět.
Rozsah vyprávění se může měnit
Během rozhovoru můžeme zjistit, že chceme dodat více, nebo naopak potřebujeme u určité části zůstat obecně. Pomoci může jednoduchá věta: „Tuhle podrobnost teď nechci rozebírat.“ Není nutné ji doprovázet dlouhou omluvou. Druhá strana pak může nabídnout, jak pokračovat v rámci toho, co je pro oba možné.
Důvěra se nemusí projevit tím, že řekneme všechno při prvním setkání. Může růst i ze zkušenosti, že naše otázka dostala odpověď a hranice byla respektována. Když se v domluvě ztrácíme nebo cítíme tlak, můžeme požádat o zastavení a vyjasnění.
Vlastní příběh nám nemusí přestat patřit ve chvíli, kdy požádáme o pomoc. Můžeme hledat podporu a zároveň přemýšlet o tom, co, komu a za jakých podmínek sdělujeme. Takové rozhodování je součástí spolupráce, nikoli její překážkou.
Pokud tě zajímá práce s emocemi, osobní rozvoj a principy FasterEFT, můžeš se podívat na další materiály a e-booky, které ti pomohou na této cestě, vstup do mého obchodu.