Strach z práce

06.06.2012 | Mgr. Nicol Mlynáriková

Na sezení přišla klientka, která měla nastoupit na suplování za nemocnou paní učitelku do ZŠ. Klientka začala trpět obavami, že při jistých úkonech bude mít nepříjemné pocity, jelikož již delší dobu denně na škole nepůsobila.

Měla obavy z:

  1. Hluku při službách o přestávkách na chodbách školy 
  2. Vyrušování dětí v hodinách
  3.  Služby v jídelně 
  4. Práce s elektronickou třídní knihou

Klientka popisovala, že prožívá vnitřní třes z toho hluku a rámusu na chodbě o přestávce. Vnitřní třes měla, při myšlence, že bude mít dozor o přestávce na chodbě. Bála se toho, že děti nezvládne, že tam budou skákat jako opice.

Začaly jsme její pocity zpracovávat - VNITŘNÍ TŘES Z HLUKU NA CHODBĚ, VNITŘNÍ NEKLID Z HLUKU NA CHODBĚ, TŘES PO CELÉM TĚLE.

Postupně jsme zpracovaly všechny emoce s tím spojené a klientka se po zťukání začala těšit do školy a usmívala se.

Klientka se dále obávala neposlušných žáků v hodinách, kteří by ji mohli při hodinách vyrušovat tím, že si budou povídat a nebudou dávat pozor. Svým chováním by strhávali i pozornost ostatních. Z předchozích zkušeností věděla, že ji v tyto okamžiky vždy začala bolet hlava.

Začaly jsme zpracovávat - ROZBOLÍ MNE HLAVA, DĚTI VYRUŠUJÍ, BOLEST HLAVY. Klientku jsem navedla do představy, že je ve třídě, aby si představila, jak někdo vyrušuje, jaké bude mít pocity. Věděla o jednom problémovém žáku, tak jsme zpracovaly i jeho konkrétně. Po dalším nacítění, říkala, že jí hlava již nebolí, že by žáka zabavila individuálně, aby nevyrušoval druhé.

Klientka se obávala toho, aby zvládla děti při službě v jídelně, aby tam nebyl velký hluk. Jinak se bála, že by mohla mít žaludeční neurózu a vředy.

Začaly jsme zpracovávat - HLUK V JÍDELNĚ, ŽALUDEČNÍ NEURÓZA, ŽALUDEČNÍ VŘEDY. Po odťukání se toho již klientka nebála, neviděla důvod proč by se měli žáci chovat hlučně a začala se těšit na obědy ve školní jídelně.

Klientka měla obavy z práce s elektronickou třídní knihou. Klientka si nebyla jistá při práci s počítačem, tak se bála nového systému na evidenci školní docházky. Cítila se hloupě, že neuměla ovládat el. třídní knihu.

Začaly jsme zpracovávat - NEUMÍM OVLÁDAT TŘÍDNÍ KNIHU, JSEM HLOUPÁ, CÍTÍM SE HLOUPĚ, zakomponovaly jsem i přijetí a ocenění sama sebe. Zaťukaly jsme do energetického systému klientky, že se může zeptat svých kolegů, že je může požádat o pomoc, že je to přirozené.

Klientka na konci sezení již nebyla svírána původními obavami a začala se do práce více těšit.

Tento obsah pro Vás připravil(a): Mgr. Nicol Mlynáriková

Mgr. Nicol Mlynáriková

Informace o autorovi

Mgr. Nicol Mlynáriková

Poslední články

Naše děti jako cesta k sobě

Naše děti jako cesta k sobě

Děti jsou pro mě dar a také určitě i pro Vás. Jedna z nejkrásnějších věcí, při které se mi chce hned smát, je slyšet dětský smích. A nemusí to být jen smích dětský. Smích je krásně nakažlivý. Možná jste viděli před časem video, které jsem sdílela na Facebooku. Jeden člověk se smál a nakazil svým smíchem celé metro. Sami víte, jaké to je příjemné, když se smějete. Proto o něm píšu podrobněji také v e-booku Limity jsou jen v naší hlavě aneb jak mít život ve svých rukách.

Smysl života

Smysl života

Naše tělo je jako počítač, ve kterém máme uložené všechny naše zážitky. Pokud jsou s nimi spjaté pozitivní nebo negativní emoce, tím silněji jsou v nás zapsány. Všichni jsme stejní, narodili jsme se čistí, krásní, dokonalí a takoví jsme i právě teď.

Proč se necítíme být šťastní?