Být štíhlá je pro mnoho žen synonymem krásy.
Mentální anorexie většinou nese převážně tyto znaky:
Přišla ke mne klientka, která již 2-3 roky trpěla mentální anorexií. Její pocity ze začátku byly následující:
Klientka byla motivovaná, uvědomovala si svůj stav a chtěla jej moci více ovlivnit. K jejím motivacím patřilo moci sportovat, moci cestovat beze strachu, moci jít studovat, že by jí bylo i více teplo. Toto vše si nemohla dovolit, jelikož sebevětší zátěž ji vyčerpala, sebevětší stres ji pomáhal v přesvědčení, že je jídlo zbytečné.
Postupně jsme začaly odstraňovat jednu emoci po druhé. Bylo krásné pozorovat, jak se klientka v průběhu sezení stávala uvolněnější a vyrovnanější. Její pocity se zcela změnily do té roviny, že to zvládne, že je možné se toho zbavit. Uvědomila si, že má vše ve svých rukách, že pokud bude chtít, je možné Mentální Anorexii poděkovat za cenné lekce a nechat ji odejít. Uvědomila si, že si zaslouží mít normální váhu.
Klientka měla nepříjemný pocit ze slova ,, přibrat,, evokovalo to v ní tloušťku, něco negativního, nehezkého. Pocity spojené se slovem ,,přibrat,, jsme ihned zťukaly a vše bylo krásně uvolněné. Uvědomila si, že je to vlastně pochvala a ocenění její práce na sobě samé, když jí někdo řekne: Jé Ty jsi přibrala.
Cílem klientky bylo být spokojená sama se sebou. Dost často se jí stávalo, že ji rozhazovaly zkoumavé pohledy okolí a i jejich komentáře vůči její osobě či jejímu problému. Vyvolávalo to v ní vztek a úzkost. Pochyby o sobě samé spojené s nízkým sebevědomím. I toto jsme zpracovaly pomocí EFT a po několika kolech se cítila vyrovnaně, že by mohla dané situace zvládnout.
U mentální anorexie je časté, že dívky trpí pocity viny, považují se za neschopné, mají pocit selhání v životě. Toto všechno jen prohlubuje vnímání vlastního těla a vlastní osoby, které jsou samozřejmě zkreslené. Avšak mnohdy se svět těchto dívek točí okolo jídla a vlastního těla, jejich pocity nabírají na síle a hůře se vyrovnávají se smutkem, žalem, tím že se jim něco nedaří. Cesta z této pasti vede i tím směrem, že se lidé trpící mentální anorexií vedou k porozumění vnějšímu světu, co si myslí jejich přátelé, co cítí jejich rodiče. Jaké jsou jejich pohledy na život, a proč zastávají tento názor a ne jiný.
Osobně se domnívám, že je důležité znát způsob uvažování dívek. Čehož lze též dosáhnout skrze NLP (neurolingvistické programování), přesněji skrze typy otázek používaných v NLP, takových zázračných otázek – vlastně. Níže popíši pár otázek, které s klientkami používám, možná někomu z Vás terapeutů pomohou a možná Vám, kteří jste se na tyto stránky dostali, jelikož máte mentální anorexii, pomůžou odpovědět si upřímně a udělat první krok…
Důležitá jsou přesvědčení, zda lidé věří, že se toho mohou zbavit, že je život možný bez anorexie:
Přesvědčení, která limitují:
Otázky podobného typu:
KRCH, František David. Mentální anorexie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 235 s. ISBN 80-717-8598-9
Děti jsou pro mě dar a také určitě i pro Vás. Jedna z nejkrásnějších věcí, při které se mi chce hned smát, je slyšet dětský smích. A nemusí to být jen smích dětský. Smích je krásně nakažlivý. Možná jste viděli před časem video, které jsem sdílela na Facebooku. Jeden člověk se smál a nakazil svým smíchem celé metro. Sami víte, jaké to je příjemné, když se smějete. Proto o něm píšu podrobněji také v e-booku Limity jsou jen v naší hlavě aneb jak mít život ve svých rukách.
Naše tělo je jako počítač, ve kterém máme uložené všechny naše zážitky. Pokud jsou s nimi spjaté pozitivní nebo negativní emoce, tím silněji jsou v nás zapsány. Všichni jsme stejní, narodili jsme se čistí, krásní, dokonalí a takoví jsme i právě teď.
