Životní traumata

Znásilnění. Další věc se kterou se člověk jen velice špatně sžívá. Pokud nevíme jak, je to opravdu nemožné. Minimálně na podvědomé úrovni stále zůstává mnoho vzpomínek a emocí, strachu a mnoho dalších aspektů, které neumíme odstranit. Navíc taková zkušenost nás velice často stojí celý další život, který prožíváme ve strachu a se vzpomínkami, které nám brání užívat si života tak, jako ostatní. Ostatní to nechápou a odcházejí. Kdo neprožil, nepochopí. Ano, to si říkáme. Oni nemusí chápat. Důležité je, co Vy s tím dokážete udělat. S nástrojem, který dostanete do rukou, můžete ulevit sobě a svému životu takovým způsobem, jaký si teď ani nedokážete představit.

Také neustále se opakující vzorce, které se ve Vašem životě vyskytují...: bití v rodině. Podívejme se spolu na příklad. Malé děvčátko vyrůstá v rodině, kde hlavní zábavou otce je pití a následné bití matky a možná dokonce samotného děvčátka. Všechny emoce. Všechen strach a to, co děvčátko vidí a nechce se mnohdy zhmotňuje dál v jejím životě. Tzn. že si „přitahuje“ lidi, kteří budou jednat přesně jako její otec. Budou ji bít, budou bít její děti apod. Tím netvrdím, že je devčátko v životě šťastné. To vůbec ne, ale kdyby náhodou narazila na někoho, kdo nebude splňovat to, co očekává (to na co je zvyklá) a potkala by úžasného člověka, který by na ni v životě ruku nevztáhl a cítila by se pouze šťastná, bude ji v životě něco chybět a možná to nikdy nebude taková „láska“ jaká má být. Je to paradoxní, ale bohužel je tomu ve většině případů tak. Pak samozřejmě, když to přeroste v něco neudržitelného, následuje např. rozvod a další vztah, který se postupně opět změní v její staré známé bití. Nikdo to nedokáže pochopit. Ba ani to malé děvčátko, které tolik trpělo a trpí svým otcem celý život. Někdy je na čase, skutečně si říci dost a učinit tomu přítrž. Moc rádi Vám ukážeme, jak....

Poslední články

Naše děti jako cesta k sobě

Naše děti jako cesta k sobě

Děti jsou pro mě dar a také určitě i pro Vás. Jedna z nejkrásnějších věcí, při které se mi chce hned smát, je slyšet dětský smích. A nemusí to být jen smích dětský. Smích je krásně nakažlivý. Možná jste viděli před časem video, které jsem sdílela na Facebooku. Jeden člověk se smál a nakazil svým smíchem celé metro. Sami víte, jaké to je příjemné, když se smějete. Proto o něm píšu podrobněji také v e-booku Limity jsou jen v naší hlavě aneb jak mít život ve svých rukách.