Díky za krásný mail

Dopis od klientky

06.10.2014 | Jana Svobodová

Asi před týdnem jsem obdržela tento krásný mail od spokojené klientky, který se vztahuje k příkladu z praxe s názvem Nedostatek času a výčitky. Díky Olgo, za krásný popis:

Jsem obecně nedůvěřivá k věcem, na které si nemohu sáhnout, které si nedokážu vysvětlit, nemohu nastudovat žádnou fyzikální teorie na úrovni M teorie, to ale neznamená, že se ve mně neodehrávají různé boje na úrovně pocitů a prožitků. Chci říct, že jsem si ještě do nedávna myslela, že šarlatánství je dnes již do jisté míry překonaná záležitost. O to zajímavější bylo mé poznání s terapií u Jany, od které jsem upřímně řečeno nic valného nečekala, ale zvědavost byla velmi silná, a pomohla mi i skutečnost, že se se Janou známe, takže jsem byla ochotná na sebe i něco prozradit. Přišla jsem za ní s problémem, že nejsem dobrá máma pro svého malého syna. Měla jsem k tomuto pocitu své důvody, mám spousty svých zájmů a snů, potřebuji se realizovat i sama za sebe, nejen u něj v roli matky. Bohužel tento konflikt dvou entit v jedné osobě: matky a vlastní osobnosti, ve mně vyvolával dost bouřlivé reakce. Na jednu stranu jsem chtěla dítě občas opustit a dělat si své věci, na druhou stranu jsem toho nebyla pořádně schopná. Provázely mě výčitky a děsila představa, že se syn beze mě trápí. Terapie začala a mě hlavou probíhaly myšlenky, co jako ona o tom může vědět, když má k mateřství úplně jiný vztah než já. Ale to co přišlo, byl velmi silný zážitek. Veškeré postranní myšlenky odpluly a já se oddala pouze sobě. Nedokážu pochopit, jak Jana mohla rozklíčovat, kde se ve mně tyto pocity vzaly, jak mohla vědět, že kdysi dávno jsem se bezradná a odstrčená cítila ve vztahu k matce já. Vyhrkly mi slzy, bylo to silné, ale nemusela jsem se v oněch hnusných pocitech patlat, nemusela jsem nic vysvětlovat, Jana i já jsme věděly, jak bídně jsem se cítila. Vnímala jsem její blízkost a energii, která z ní sálala, bylo to jako pomocná ruka, která stiskne a odvádí od nebezpečí, neptá se, nezjišťuje, pouze tam je a pomáhá. Pod jejím vedením jsem nenásilně opustila své vzpomínky a odpustila lidem, kteří za mými negativními prožitky stáli. Na konci byli všichni volní. Ano, je to jen můj pocit, ale ten pocit je důležitý, protože můj svět je takový, jaký ho mám já, jak se v něm sama cítím. Na závěr se Jana ještě ptala, jestli je něco, co mě bolí. Často mě pobolívala jizva po nezdařilém císařském řezu. Jizva, která se dlouhé měsíce odmítala hojit. Jana mi řekla, že už to bolet nebude. Nebolí. A nejen to! Když jsem 2 měsíce po terapii byla na sono, podivila se paní doktorka nad tím, jak nečekaně rychle a dobře se jizva zhojila, od poslední kontroly to byl obrovský pokrok. Dnes vše vnímám tak, že se moje křivdy nestaly, že nejsou mojí součástí, vzpomínky samozřejmě zůstává, ty mi nikdo nesmaže, ale cítím k nim už jen lhostejnost. Něco se událo, ale mě se to nikterak nedotýká. Na závěr zbývá pouze jediné: velké poděkování. Jani, děkuji Ti, nejen za uzdravení a úlevu v mém mateřství, ale také za otevření brány do další dimenze života a vztahu ke světu! (a pak že to s tou M teorií nepůjde)

Nedostatek času a výčitky (můj popis)
1 terapie - 1,5 hod. Klientka měla pocit, že si nedokáže zorganizovat čas, nestíhá se věnovat rodině, práci, domácnosti a svým aktivitám, cítí se bez energie a má pocit, že už nemůže a že za to může její malý syn, o kterého se musí starat. Když by měla dát syna na hlídání mámě, má pocit viny, cítí potřebu být s ním pořád. Má strach, že se syn bez ní cítí opuštěný a sám, jako se cítila, když byla v cizině, nikoho tam neznala a musela si tam pobyt odtrpět. Odstranili jsme pocity samoty, opuštění, lítosti a další negativní emoce ve vzpomínce, která se týkala pobytu v cizině a lidí, u kterých bydlela, aniž bych konkrétně věděla, co se přesně v cizině stalo. Po odblokování je klientka vidí jako usmívající se pár a necítí žádné špatné pocity. Uvědomuje si, že když syna hlídá babička nebo manžel, necítí se opuštěný a sám, jako ona v cizině, je mezi svými lidmi, kteří se mu věnují a dávají na něj pozor, je v bezpečí. Odstranili jsme pocity lítosti, které klientka měla, když zrovna v tuto chvíli není se synem a manželem, ale na terapii. Také pocity smutku, že jim nechybí, nemají ji rádi, když jí nechali na terapii jít. Nechali jsme odejít bolesti hlavy, které se při terapii objevily. Pro klientku byla terapie překvapujícím zážitkem, kdy na vlastní kůži pocítila jaké to je, když se mění vnímání našich stresových zkušeností, odcházejí bolesti a negativní pocity, cítí pocit lehkosti, je rozzářená. Po terapii klientka ví, že zvládne všechno, co potřebuje, čas si umí rozvrhnout a bez pocitu viny může svěřit syna na hlídání. Ví, že má svůj život ve svých rukou. Po terapii klientka dle jejích slov překypuje energií, pohodou a volností. 

Další příklady z praxe najdete na www.svobodamysli.cz nebo www.eft-reiki.cz.

Tento obsah pro Vás připravil(a): Jana Svobodová

Jana Svobodová

Informace o autorovi

Jana Svobodová

Poslední články

Dodatek - Naše kila navíc aneb i hubnutí začíná v naší mysli

Dodatek - Naše kila navíc aneb i hubnutí začíná v naší mysli

Toto je můj třetí článek o hubnutí. Doporučuji přečíst předchozí dva Naše kila navíc aneb i hubnutí začíná v naší mysli a Pokračování.

Také by to chtělo vypořádat se se situacemi, kdy se Vám zhubnout nedařilo, jaké to pro Vás bylo. Najít období, kdy jste nejvíce přibrali a co se v té době u Vás dělo.

Zkuste si také odpovědět na následující otázky a Vaše odpovědi si napište na papír. Doporučuji zpracovat tato přesvědčení metodou Faster EFT, tedy ťukáním. Návod kde a jak ťukat, najdete v úvodu na mých stránkách www.svobodamysli.cz ke stažení zdarma.

Naše touha po pozornosti

Naše touha po pozornosti

Co znamená, když chceme, aby nám druzí dávali pozornost? Nemusíme mít problémy, abychom získali pozornost. Většinou ji nejvíce požadujeme od našeho partnera. Ten někdy neví, co už dalšího má udělat. Přijde unavený z práce a pomáhá nám doma s dětmi - hraním, koupáním a uspáváním, i když by si nejraději sedl k televizi a měl po dlouhém dni chvíli klidu.
 
Důležité je si uvědomit, co si představujeme pod slovem pozornost? Co od partnera opravdu chceme? Aby si s námi povídal, obejmul, řekl, že nás miluje, že jsme skvělé, ocenil, co jsme za den všechno zvládli? Vymyslet společné aktivity, kde bychom měli čas zase aspoň na chvilku sami na sebe? Udělat si hezký romantický večer?