Sama si předvídá neúspěch ve výkonu při závodech, sebepodceňuje se. Moc se snaží, tlačí na pilu a tím se „kontraproduktivně“ programuje na neúspěch.
Požádala jsem ji ať si představí tři nejhorší situace.
-valach Nero mě nebude poslouchat - mám obavy, že si bude dělat co chce - bojím se, že mě neposlechne - že ze mne cítí, že se bojím - vycítí můj strach
Po odťukání problémů strach že ji neposlechne nemá.
Dále byly obavy, že kobyla Belá se zastaví před překážkou, - vycítí, že tuhle překážku nemám ráda, - že ji nemám pevně v rukou, - pozná, že si může dělat co chce - shodí mě
Opět jsme problém odťukaly do nuly, z Belé strach není.
Strach z nové překážky - strach, že to nedám, - bojím se nových překážek
- nesnáším tuto překážku - nevím jak zareaguje kůň, když vycítí že se bojím
- ostatní umí jezdit líp než já… - každý jezdí líp než já a to se tak snažím - ztrapním se před vedoucím - budou si o mě myslet, že jsem úplně neschopná
Kombinovaly jsme vizuální představu těchto překážek se sledováním tělesných pocitů a ťukaly jsme, uvolňovaly a pouštěly tyto obtíže….
Když jsme uvolnily všechny tyto potíže, ulevilo se jí vizualizovaly jsme situace, tak jak by si přála aby se staly a naťukaly to. Těšila se, že mi po zítřejším tréninku dá vědět, jak to dopadlo. Z jejího emailu vybírám:
Slíbila jsem, že se Vám ozvu, jak probíhal trénink. A musím říct : něco na tom bude... Ačkoli jsme nakonec skákali trošku jiné překážky, než jsem čekala. Byly to svým způsobem taky skoky nové a které "nemám ráda" a žádné tuhnutí nebo nervozita se neobjevila. Sama jsem byla překvapená. Byla jsem zvědavá, jestli to příjde, ta pomyslná hranice, přes kterou už to nejde. A ono nic. Rozhodně se něco změnilo. Tak se budu snažit poctivě pokračovat a snad to tak bude fungovat i dál. Ježdění jsem si po delší době opravdu užila.
Iva Blažíčková, www.zdravi-terapie-eft.cz , Brno, tel.: 604 215 994
Děti jsou pro mě dar a také určitě i pro Vás. Jedna z nejkrásnějších věcí, při které se mi chce hned smát, je slyšet dětský smích. A nemusí to být jen smích dětský. Smích je krásně nakažlivý. Možná jste viděli před časem video, které jsem sdílela na Facebooku. Jeden člověk se smál a nakazil svým smíchem celé metro. Sami víte, jaké to je příjemné, když se smějete. Proto o něm píšu podrobněji také v e-booku Limity jsou jen v naší hlavě aneb jak mít život ve svých rukách.
Naše tělo je jako počítač, ve kterém máme uložené všechny naše zážitky. Pokud jsou s nimi spjaté pozitivní nebo negativní emoce, tím silněji jsou v nás zapsány. Všichni jsme stejní, narodili jsme se čistí, krásní, dokonalí a takoví jsme i právě teď.
